Dlouhodobý investiční produkt (DIP)

Od 1. ledna 2024 začne v České republice platit nový zákon o Dlouhodobém investičním produktu (DIP), který má motivovat lidi ke spoření a investování na penzi. DIP bude zahrnovat vybrané bankovní a investiční produkty a poskytovat daňové zvýhodnění a státní podporu. Finální podoba a podrobnosti o DIP se zatím upřesňují, ale bude možné si vybrat mezi různými typy spoření a investování.

Dlouhodobý investiční produkt. Jak má nové důchodové spoření fungovat a co za výhody lidem přinese.

Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, zní stále trochu jako zaklínadlo. Od 1. ledna 2024 má ale v České republice začít zlepšovat podmínky a motivace lidí ke spoření a investování na penzi. Jak tato novinka v praxi bude fungovat, je však ještě v mlze. Čeká se až zákon projde kompletním legislativním procesem a teprve podle finálně schválené verze zákona jej budou banky a finanční instituce implementovat do své nabídky, uvedl pro newstream.cz hlavní ekonomický stratég Komerční banky Michal Vytiska. Jisté ale je, že se rozšíří daňové zvýhodnění a státní podpora pro vybrané bankovní a investiční produkty. Shrňme si tedy základní fakta, o co půjde, a jaké změny přinesly do novely pozměňovací návrhy.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že v případě Dlouhodobého investičního produktu (DIP) nejde o žádný klasický finanční produkt, ale o zastřešující režim, který daňově zvýhodní vybrané bankovní a investiční produkty. Cílem nové legislativní úpravy totiž je přimět lidi k intenzivnímu spoření a investování na vlastní penzi. DIP tak má být jakousi nadstavbou, která bude evidovat produkty a definovat pravidla, za jakých získáte daňové zvýhodnění pro konkrétní finanční a investiční produkty.

DIP budou podle novely moci poskytovat jedině v Česku regulované finanční instituce. Konkrétně se to bude týkat tedy pouze bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, investičních společností a samosprávných investičních fondů.

Základní parametry DIP

Finální podoba, jak vybrané produkty v internetovém bankovnictví či ve smartbankingu uvidíte, a jak se bude evidovat nárok na DIP, se zatím ještě stále podle Michala Vytisky z Komerční banky ladí. Čekalo se na zapracování připomínek a pozměňovacích návrhů. Jisté ale je, že každý poskytovatel DIP bude muset zahájení i ukončení vlastní společnosti oznamovat na ČNB, která bude evidovat veřejně přístupný seznam.

Daňové zvýhodnění získají ovšem jen lidé, kteří budou spořit minimálně deset let a současně jim bude alespoň 60 let, podobně jako tomu je například u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření.

Dalším základním atributem DIP budou také limity pro odpočty ze základu daně. Dosud toto bylo možné pouze v případě životního pojištění s investiční složkou a penzijního spoření, a navíc jen do limitu 24 tisíc korun a pro každý z produktů. Tento limit se s novelou zdvojnásobuje na 48 tisíc korun a bude platit pro všechny produkty jednoho klienta v rámci DIP.

Každý poskytovatel DIP bude muset zahájení nebo ukončení jeho poskytování oznámit ČNB , která povede veřejně přístupný seznam poskytovatelů DIP. Dále bude omezen okruh akcií a dluhopisů vedených v rámci DIP pouze na akcie a dluhopisy obchodované na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému. Výjimku z tohoto omezení představují státní dluhopisy, dluhopisy vydané centrální bankou a takzvané kryté dluhopisy (v Česku známé jako hypoteční zástavní listy). Další výjimku pak kupříkladu představují lidé, kteří se stanou invalidními na III. stupni.

Změny, které přinesly pozměňovací návrhy

Experti z týmu daňového poradenství EY Česká republika za výraznou úpravu novely označují například takzvaný portfoliový přístup k DIP. V praxi to znamená, že zatímco původní vládní návrh zákona pracoval s tím, „že při splnění zákonných podmínek bude příjem z úplatného převodu majetku vedeného v rámci DIP osvobozen od daně. Nově se tato úprava zcela vynechává, a příjem z úplatného převodu majetku v DIP se bude posuzovat a zdaňovat jako jakákoliv jiná transakce provedená fyzickou osobou (což znamená, že bude nutné stanovit základ daně, případně ověřit časový test pro osvobození prodeje),“ upozorňuje Radek Matuštík z EY Česká republika. Podle něj se tak teoreticky může stát, že fyzické osobě vznikne daňová povinnost v návaznosti na obchody v DIPu a tuto daňovou povinnost bude muset dotyčný uhradit z peněz mimo DIP, protože z DIPu nebude možné prostředky vybrat.

V aktuálně poslanci schválené novele dochází také k výraznému omezení investičních instrumentů, které mohou být evidovány v rámci DIP. Nově se za přípustné instrumenty považují zejména: veřejně obchodované instrumenty, dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Evropské unie nebo centrální banka takového státu, a cenné papíry kolektivního investování. „Hlavní změnu tak spatřujeme v tom, že v rámci DIP nemohou být evidovány soukromé, resp. na burze nekótované společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti ,“ upřesňuje Matuštík.

Od kdy se DIP chystá

Návrh zákon vychází podle ministerstva financí z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice z roku 2019. Pokud tento balík zákonů proběhne zbývajícím legislativním procesem ještě letos, bude jako celek účinný k 1. lednu 2024. Výjimka z účinnosti se bude týkat pouze úprav ve výši a okruhu příjemců státních příspěvků ve III. penzijním pilíři. „V této věci jsou změny účinné až k 1. červenci 2024, aby měly penzijní společnosti i stát dostatek času na adaptaci IT systémů. Pozdější účinnost bude mít také nová úprava předčasného splacení hypoték , která nastane od 1. září 2024,“ uvádí ministerstvo na svém webu.

Balík zákonů zahrnující také DIP již před pár dny schválila Poslanecká sněmovna. Nyní se očekává, že dalšími schvalovacími kroky, tedy Senátem a kanceláří prezidenta novela projde bez větších problémů. Pokud se tak stane a zákon stihne letos vyjít i ve sbírce zákonů, jeho účinnost pak začne s prvním dnem roku 2024.

Zdroj: newstream.cz